Doladí chutě vaší kuchyně

Zatímco nakládat můžete zelí, zeleninu, okurky do láku nebo maso do marinády, zavařování vám zaručí, že potraviny déle vydrží. Pojďme si s Veronikou Gruntovou neboli Mámou z gruntu, zkušenou pěstitelkou a hospodyní, udělat pořádek v tom, co se zavařuje a co stačí naložit.

Co znamená „zavařit potraviny“

Zavařování je jeden ze způsobů tepelné konzervace potravin, při které se pokrm ve sklenici těsně uzavřené víčkem ohřívá na teplotu kolem 85 °C nebo vyšší. Ohříváním uzavřených sklenic ve vodě nebo páře dojde k uvaření a pasterizaci pokrmu.

Zavařování neboli sterilování je vcelku jednoduché – dáme suroviny či směs do sklenic, zavíčkujeme a zavařujeme/sterilujeme při určité teplotě po nějakou dobu v troubě, zavařovacím hrnci atd. Teplem při zavařování se ze sklenice vytlačí vzduch. Po zchladnutí se ve sklenici vytvoří podtlak a víčko je ještě pevněji přitaženo ke sklenici. Tím je sklenice uzavřena a chráněna před mikroorganismy a můžeme ji uchovat po delší dobu. První pokusy o zavařování jsou z roku 1804, kdy byly připraveny první zavařeniny pro francouzské válečné lodě.

Co znamená „naložit potraviny“

Nakládání je proces, kdy naplníme sklenici směsí zeleniny, uzenin nebo hub a zalijeme ochuceným lákem. Uzavřeme a necháme v lednici po určitou dobu uležet. Nic už se nesteriluje, a proto musí být naložené potraviny uskladněny v lednici. Připravujeme vždy jednu nebo pár sklenic, které máme uchované v chladu a do jednoho měsíce spotřebujeme. Typickými naloženými potravinami jsou utopenci nebo nakládaný hermelín.

Speciální odrůdou nakládání je kvašení. Díky tepelným procesům v nálevu vzniká kyselé zelí, kvašené okurky nebo fermentovaná zelenina kimchi.

A kam pro recepty? Já pro ty nové se chodím inspirovat do magazínu o vaření s octem. Je jich tady několik desítek od babiček a českých food bloggerek, a taky ode mne. Určitě si mezi recepty o zavařování zeleniny, okurek nebo hříbků, ale také nakládání zeleniny či rybiček a utopenců vyberete i Vy. Tak hurá do zavařování!