Rady a tipy
5 nejčastějších chyb při zavařování a jak se jim vyhnout
Zavařování je radost – pokud víte, jak na to. Vyhněte se nejčastějším přešlapům, které mohou zbytečně zhatit výsledek i chuť. Veronika Gruntová, zkušená pěstitelka a milovnice domácího zavařování, odpovídá na otázky, které řeší nejen nováčci, ale i ti, kteří už mají pár sezón za sebou.
1. “Nechytne” víčko
Pokud se vám stalo, že zavařenina “nechytla”, může to mít hned několik důvodů.
Sklenice nebo víčka nebyla dokonale čistá - při zavařování je hygiena naprostý základ. Pokud nemáte nádobí perfektně sterilované, do zavařeniny se může jednoduše dostat bakterie, která zahájí proces kvašení a vaše celodenní práce přijde vniveč. Sklenice umyjte nejlépe v myčce, nebo pečlivě ručně. Zvláště se zaměřte na závity, kde často ulpívají zbytky marmelád nebo čalamád.
Víčko je opotřebené - víčka i sklenice lze na zavařování využívat opakovaně. Je ale potřeba vždy zkontrolovat, zda víčko není otevíráním zdeformované. Existuje totiž jeden typ, který se nedoporučuje využívat opakovaně - víčka typu Omnia. Otevřením se zkroutí a víčko už znovu správně nepřilne.
Nesterizovali jste dostatečně dlouho - aby se vytvořil potřebný podtlak, který víčko pevně „přicucne“, je třeba zavařovat správně – ideálně kolem 80–85 °C po dobu alespoň 20 minut (pokud recept neříká jinak).Sklenice nebyla dokonale otřena - při plnení sklenice se může jednoduše stát, že trocha náplně nebo láku ukápne na okraj sklenice. V tomto případě ho pečlivě otřete papírovým ubrouskem, jinak riskujete, že víčko ke sklenici nepřilne.

2. Zavařenina nemá “tu správnou chuť”
Základem úspěchu lahodné chuti láku je zvolit kvalitní ocet. Ten z Bzence nebo Znojma, tedy z regionů s nejdelší tradicí zavařování v Česku, je díky svému složení a způsobu výroby naprosto jedinečný, a proto nejen v okurkových nálevech nezaměnitelný. Už více než 100 let se vyrábí podle původní receptury, kvasí zcela přírodní cestou a neobsahuje žádné syntetické přísady. Kromě přírodní kyseliny octové obsahuje bzenecký lihový ocet jako jediný na trhu navíc i karamel a sladce vonící bylinku estragon.
Pokud při zavařování použijete jiný ocet, může se stát, že výsledná chuť nebude taková, na jakou jste zvyklí. Tradice má své kouzlo a každý ocet má svou jedinečnou chuť.

3. Zavařenina se zkazila
Obvykle se zavařenina začne kazit nebo kvasit do 10 dnů po jejím zavaření.
První známky kvašení poznáte snadno – pod víčkem uslyšíte syčení či bublání. Později může z okraje sklenice vytékat tekutina a objeví se nepříjemný zápach. Kvasný proces vytváří plyny, které víčko postupně nadzvedávají. V takovém případě zavařeninu rozhodně nekonzumujte! Při otevírání buďte opatrní, protože uvnitř může být zvýšený tlak.
Hlavními důvody zkvašení zavařeniny bývá nejčastěji:
- nedodržení správné teploty během zavařování
- nedostatečná hygiena sklenic a víček
- nekvalitní suroviny
- nedostatečná hygiena na pracovním stole
- ochutnávání 2x stejnou lžící
- nedostatečně omyté suroviny
- dřevěná prkénka a vařečky
- nedodržení doby sterilizace
- nesprávné uskladnění zavařeniny.

4. Použití plesnivých, nahnilých nebo nezralých plodů
Jakkoliv poškozené plody nikdy neokrajujte a rovnou je celé vyhoďte. K zavařování využijte jen ty v dobrém stavu a zralé, aby bylo riziko zkažení co nejmenší a chuť co nejlepší.

5. Nesprávné nádobí
Pro zachování kvality zavařeniny používejte vždy raději kovové nebo plastové stěrky a vařečky. Dřevěné nádobí totiž může skrývat mikroorganismy, které by mohly způsobit kontaminaci. Při ochutnávání vždy sáhněte po čisté lžíci a vyhněte se olizování prstů přímo ze sklenice, abyste zabránili vniknutí nežádoucích bakterií a tím i zkažení zavařeniny.
Další rady a tipy na zavařování, ale hlavně podrobné videopostupy a desítky osvědčených receptů na lahodné zavařeniny najdete na www.bzeneckyocet.cz/zavarujeme/.




